Konec pobytu v Londýně se chýlí ke konci, známkou toho je, že mi přijela návštěva. :) Je v plánu, že první čtyři dny budeme v Londýně a pak dorazí i Moniky návštěva a všichni vyrazímě objevovat krásy Velké Británie.
První mé a Jirkovy kroky vedly přes Brompton Cemetery, který jsem si toho dne zamilovala ještě víc, protože se proměnil v království narcisů. Výborná atmosféra - ponuré staré kamenné pomníky a ty sluníčkové květinky. Tak to mám ráda. ;)... Nejprve jsem se šli ubytovat do našeho starého známého Hotelu Oliver, jehož pokoje jsou opravdu malé (a možná ještě menší). Pak následoval nákup, vyzvednutí věcí v mém domově (stále ještě) a pak tradá za památkami Londýna. ;)
První mé a Jirkovy kroky vedly přes Brompton Cemetery, který jsem si toho dne zamilovala ještě víc, protože se proměnil v království narcisů. Výborná atmosféra - ponuré staré kamenné pomníky a ty sluníčkové květinky. Tak to mám ráda. ;)... Nejprve jsem se šli ubytovat do našeho starého známého Hotelu Oliver, jehož pokoje jsou opravdu malé (a možná ještě menší). Pak následoval nákup, vyzvednutí věcí v mém domově (stále ještě) a pak tradá za památkami Londýna. ;)
Narcisové království na Brompton Cemetery |
Většinu míst, kde jsme byli, jsem už viděla předtím, proto nemá smysl, abych se o nich nějak více rozepisovala... Ale přeci jenom je zajímavé vidět, jak se tvář Londýna s postupem času mění... Byli jsme v Kensington Gardens, kde vládla opravdu lezavá atmosféra, byla zima - vítr, občas i deštík (slovo déšť nelze použít vzhedem k tomu, že vím, co nás chytlo hned druhý den odpoledne;)). I labuti u Round Pond se to moc nelíbilo a celá se choulila sama do sebe...
Tvář zahrad se opravdu mění... Před Kensington Palace byla vykácena veškerá zeleň na pravé straně budovy... No, kdo ví, co s tím kdo zamýšlí. ;) Protože zrovna tady se mi to moc líbilo - bujná zeleň... :) Ale nejen lidská ruka čarovala - i jaro se výrazně ozývá... Stromy raší, kvetou...
I Jirka si myslí, že Albert Memorial je neskutečný kýč... :) Možná se to změní až ze sochy Alberta zase opadá ten zlatý nános. ;) Nicméně věřím tomu, že to Viktorie myslela upřímně! ;)
Ke Kensington Gardens neodmyslitelně patří i sousední Hyde Park, který při návštěvě Londýna jde těžko vynechat (teda pokud bydlíte v oblasti South Kensingtonu jako my :)). A stejně tak v parku nesmí chybět veverky - a ještě když se staví do takových neodolatelně fotogenických pozicí, nelze jim odolat. ;)
Šli jsme přes Wellington, kolem Buckingham Palace, ale o nich jsem se několikrát zmiňovala už dříve... Jak celý den bylo pod mrakem, k večeru nám bylo vše vynahrazeno - na chvíli se ukázalo sluníčko, jak bylo nízko a zbarvilo vše do zlatorudých barev. Zrovna jsme byli v St. James´s Park a tak výhled na okolí Horse Guard Museum byl zalit sluncem. Krása, no ne. Londýn prostě umí být nevyzpytatelný. :)
Pomalu se smrákalo, ale když už jsme byli tady, nesměli jsme vynechat ta nejslavnější místa - Westminster Abbey, Victoria Tower, Houses of Parliament s Big Benem... A výhled na řeku Temži...
Teda obzvlášť ten výhled na Temži byl velmi vyvedený - vzhledem k tomu, že London Eye hrálo všema barvami. Haha, to jsem si myslela, že nic horšího než modře osvětlené kolo, vidět nemůžu. ;)
Zamířili jsme ještě na Trafalgar Square, kde mě teda dostihla definitivně zima... Brrr... Ale zase na duhou stranu, nikdy jsem neviděla náměstí takhle liduprázdné (teda ne úplně, ale rozhodně tu nebyly davy lidí jako ve dne). Byli jsme tu už po osmé hodině večerní a tou dobou Londýn už opravdu zel prázdnotou. :) Jak bych vlastně mohla vědět, kolik po Londýně večer chodí lidí, když jsem nikdy večer venku nebyla?! :D
No jóó, cestou jsme se museli samozřejmě vracet kolem Harrods. To by se Jirka musel cítit velmi ochuzen, kdyby tuto budovu neviděl alespoň zvenčí. :D ... Výlohy opět překvapily - ale mám dojem, že ty nádhery měly být ve stylu Alenky ze říše divů, tak to je malá omluva. ;)
Ale to už bylo hodně pozdě, tak jsme se vydali "domů", ukuchtili něco k jídlu... A byl čas jít pomalu spát a nabrat tak sílu na další památkový den. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat