Ráno jsme chtěli vstát tak, abychom v klidu stačili vidět velký tyjátr před Buckingham Palace, ale samozřejmě jsme vyrazili pozdě a cestou jsme ještě trochu fotili... Cestou jsme šli kolem Wellington Arch, což je vlastně první zajímavější památka, co jsem z Londýna viděla... Trochu nostalgie. :)
K paláci jsme došli právě v čas, abychom alespoň něco viděli. :) Pozorovali jsme asi milion šest dalších lidí, kteří se různě věšeli po lampách, plotech, bránách a odpadkových koších! Jenom aby viděli, co se to děje... :) Musela jsem se docela smát, jak jsme my lidé tupí a civíme na něco, protože někdo předtím napsal, že to asi bude velká londýnská atrakce... Když on ten pravý Londýn je přece jenom trochu jinde! ;)
K paláci jsme došli právě v čas, abychom alespoň něco viděli. :) Pozorovali jsme asi milion šest dalších lidí, kteří se různě věšeli po lampách, plotech, bránách a odpadkových koších! Jenom aby viděli, co se to děje... :) Musela jsem se docela smát, jak jsme my lidé tupí a civíme na něco, protože někdo předtím napsal, že to asi bude velká londýnská atrakce... Když on ten pravý Londýn je přece jenom trochu jinde! ;)
Protože nás ten šrumec před Buckinghamským palácem přece jenom ani moc nezajímal, chtěli jsme jít dál, ale do cesty nám přišla jízdní formace, která jela od Horse Guard Parade. :) Inu, to bylo docela štěstí, že to davy lidí nečekaly a my na ně měli dobrý výhled. :) Místo koníků šli zase v protisměru stráže od Buckinghamu... teda opravdu mi není jasné, kdo tyhle uniformy se škrtidlem na bradu vymyslel, chudáci chlapi! :)
... No a když bylo po všem, přijel zametací vůz a hezky všechny koblížky smetl a uklidil, aby si sličné turistky nezašpinily podpatky. :)
Kvetoucí St. James´s Park lákal k procházce, tak proč toho nevyužít. :) Ale už jsme tu jednou šli, tak jsme se tu zase tak moc nezdržovali, protože jsme chtěli dojít ještě jinam. :)
Došli jsme k Horse Guard Parade, což je původní kolbiště patřící k Whitehall Palace, kde se za Jindřicha VIII. pořádala rytířské turnaje. Dodnes se tu pořádá každoroční velká přehlídka na oslavu královniných narozenin... Teda jako by monarchie i bez toho nestála dost peněz. :)) Radši mám ale druhou stranu budovy... kde stojí vojáci s koni na stráži. :) Někdy je docela legrace je pozorovat... a hlavně lidi, co se s nimi fotí, to je teprve legrační. :D No, my jsme si takovou fotku odpustili. :D
Cestou od koníků jsme procházeli zase jednou z půvabných zahrad, tentokrát to byly Whitehall Gardens. Tyto zahrady leží mezi komplexem budov Whitehall a nábřežím Temže. Kousek odsud jsme narazili na pomník letcům z druhé světové války, mezi kterými byly uvedeni i ti z Československa.
Never in the field of the human conflict
was so much owed by so many to so few.
Winston Churchill
Ještě jednou jsme prošli kolem Houses of Parliament a dále jsme šli po nábřeží směrem k London Eye. Pod London Eye nás chytl docela silný déšť, takže jsme na kolo nešli, i když bychom si asi dali říct, kdyby bylo pěkné počasí a nehrozilo, že výhled z kola bude celý zamlžený a uplakaný... To by byla přece jenom škoda peněz. Radši jsme přešli most a šli jsme se schovat do National Gallery. :) Chtěla jsem se ještě podívat na známé obrazy, které jsem v galerii nestačila vidět... jako že jich byla většina. :)
Jednou jsem už v galerii byla, ale rozhodně jsem nestihla vidět všechno, co jsem chtěla... Tak jsme se to teď s Jirkou alespoň snažili trochu dohnat. :) Viděli jsme slavná díla, jejichž autory byly např. Rembrandt, Peter Paul Rubens, Edgar Degas, Paul Cézanne, Cloude Monet, Vincent van Gogh atd. Největší tlačenice byla v sále, kde byly vystaveni impresionisté a především Slunečnice od Vincenta van Gogha. :) Je to docela fajn pocit koukat z půl metru na tak slavné obrazy! :)
Když jsme odcházeli z galerie, bylo už mnohem lepší počasí, po dešti ani památky a dokonce to vypadalo, že zase vykoukne sluníčko. Takže hurá na další místa... ;) Z Trafalgaru jsme zamířili do Chinatownu, který by žádnému turistovi ujít neměl... alespoň mě se tu teda dost líbí. :) ... Koukala jsem ale jak blázen na to, jak funguje místní zásobování. ;) Pán se zřejmě s tou krabičkou nechtěl dřít... Ale kdybyste slyšeli ten děsný randál, co vydával ten vozík drncající přes dlažbu... :)))
Jirka nedal jinak než, že musí na Picadilly Circus... tak když už tam chtěl, tak jsme se tam podívali. Nic zajímavého k vidění tam ale není! Kromě slavné neonové reklamy a fontánky se sochou Erose na vrchu... Ale na to je lepší podívat se někde v klidu na obrázku, protože náměstí má hodně rušnou dopravu, takže tu moc příjemně není. Cestou jsme si radši skočili pro něco malého k jídlu a šli jsme se uklidnit do krásné malinké zahrady - Berkeley Square Gardens, tam je to o mnoho hezčí. :)
Pak jsme se trochu ztratili, přece jenom jsem v této části Londýna neznala každou uličku, ale šťastně jsme se našli a vyloupli jsme se u Grosvenor Chapel, kde se natáčely tu svatební scény z filmu Láska Nebeská. :) Poté už jsme se ocitli v Hyde Parku, kde tradičně kvetly narcis a mnoho lidí joggovalo. :) A tady jsme už nic moc zajímavého neviděli, spíš jsem se procházeli směrem domů... až do chvíle...
... než jsme potkali mlsné veverky a rozhodli jsme se, že se s nimi podělíme o kousek naší svačinky. :) To je vždycky velká atrakce pro kolemjdoucí lidi. :) Ty mršky drzé jsou ochotné si přijít až ke mně a vzít si z ruky kousek müsli tyčinky. :))
Cestou jsme se ještě zastavili na Imperial College, aby se Jirka podíval, kam jsme chodily s Monikou do školy... ale protože se blížily Velikonoce, byla zavřená knihovna, která jinak má otevřeno non stop... A vlastně v celém kampusu bylo tak nějak mrtvo. :)
Aby toho nebylo dneska málo, vzala jsem Jirku ještě do jednoho muzea - byl zrovna pátek a to měli ve Victoria & Albert Museum prodlouženou otevírací dobu, takže by byla škoda toho nevyužít. :) Přece jenom takováhle muzea v ČR úplně nejsou, takže to chce nasávat atmosféru i informace, jak se dá. ;)
Prošli jsme jenom oddělení soch a pak jsme na moment zabrousili do asijského sochařského umění, kde bylo vystaveno mnoho Buddhů. :) A pak jsem už šli radši domů, protože jsme za celý den byli uchození. :) V sobotu nás totiž čekalo velké stěhování - všechny věci za tři měsíce jsem musela definitivně dostat do mrňavého hotelového pokoje. :) A na to bylo potřeba se dobře vyspat! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat