Tento týden jsme chodily do školy (proto se tady na blogu taky neobjevilo nic zajímavýho;)). Začaly jsem se vstáváním v osm hodin (přesto, že školu máme od devíti... ale bydlíme asi tak čtvrt hoďky daleko...). To se nám neosvědčilo. Především se nějak ráno nedá udělat nějaká rozumná snídaně tak, abychom jí stihly ještě zkonzumovat...
Další den jsme na to vyzrály. Teda hlavně Monika, udělala si čaj už večer a taky si dala budíka na třičtvrtě na osm. Stejně s čajem putovala do kuchyňky, kde ho v mikrovlnce ohřívala. A stejně jsme do školy dorazily na poslední chvíli... Hm, další neúspěšný pokus.
Ha, teď už to musí vyjít! Vstát v půl osmé přece musí stačit! ... Nebudu to protahovat, čaj jsem tento týden k snídani prostě neměla... A pomerančový džus mi dneska došel, takže prostě byla jenom voda... To všechno dospělo k myšlence na jednu takovou užitečnou věc, kterou bysme si mohly zakoupit... A tak jsme to realizovaly a koupily jsme si tu nejlevnější varnou konvici, jakou jsem kdy v životě viděla. :) Teda necelých pět liber, to je kup století!! :)
Trochu nám smrdí plastem... Snad to přežijeme. :) ... Ehm, kdyby náhodou někdo měl zájem o konvici a anglickou koncovkou (k odběru v dubnu zde v Londýně), určitě dejte vědět. ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat