V neděli se nedělá a jako by to sluníčko vědělo, nic nedělalo, ani za mraky se neschovávalo a nechávalo Londýňany užívat si skoro jarní nálady. :) My jsme nelenily a za sluníčkem jsme také vyrazily. Jako obvykle jsme prošly kolem dvojky našich oblíbených muzeí (i když jen jedno jsme navštívily uvnitř) - Natural History Museum a Victoria and Albert Museum. V jasném slunečním světle vyloženě rozkvetly do krásy. :))
Natural History Museum z slunného dne |
Jupíí, konečně jsem se setkala také s typickou anglickou poštovní schránkou... a jako by to věděla, i si na mne mrkla. ;))
Nechtěly jsme jít úplně tou samou trasou, tak jsme kousek za obchodním domem Harrods odbočily z naší "staré známé trasy" a zamířily jsme k Hyde Parku, kde jsme se prošly po břehu jezírka The Serpentine (kde prý za velkých letních veder dá koupat :)). Jako snad v každém parku, kde je jezírko, i tady bylo mnoho vodního ptactva ... nicméně, na našem břehu zrovna nebyl žádný krmič, tak s ptáci poflakovaly na druhé straně. :)
Cestou jsme prošly kolem Cavalry Memorial - soše sv. Jiří s drakem z roku 1924, v 70. letech byla socha přesunuta na své současné místo. Na východním konci parku jsme narazily na bronzovou The Statue of Achilles s mečem vztyčeným k nebi. :) Socha byla odlita v roce 1822 na počest vévody z Wellingtonu z francouzských koulí do kanónu. Odhalené sochy ztropilo skandál, protože jde o první dílo znázorňující nahého člověka ve Velbé Británii. :)) A taky jsem si tu užily Queen Elizabeth Gate (někdy uváděno jako Queen Mother Gate - brána je z roku 1993, střední část tvoří barevné ztvárnění lva a jednorožce držící se stromu... ehm, no nic pro mne! :) ... Okolo jsou dvě brány s kovovými květy. Zajímavé dílo. :)
My jsme odsud mířily na přeslavné Picadilly Circus... Akorát jsme cestou dobočily k nějakému zřejmě velmi zajímavému domu a šly jsme jinudy než po hlavní silnici a velmi dobře jsme udělaly... tímto jsme totiž zabloudily ke krásnému Berkeley Square Gardens, do kterého jsem se po chvíli zamilovala. :) Park je to malinký, je zde mnoho krásně vzrostlých a mohutných plataná, kolem je neutuchající ruch ulice, ale přesto jsem se tu cítila moc dobře. Pro park je typické množství laviček, které sem nechaly dát lidé, kteří našly zvláštní vztah k parku. Třeba: "For Lily and Charles McBride and Jerril. Alberta, Canada. They felt the magin in Berkeley square and found joy in London. Please rest awhile." Tohle místo je obyčejné a přitom tak krásné...
My jsme odsud mířily na přeslavné Picadilly Circus... Akorát jsme cestou dobočily k nějakému zřejmě velmi zajímavému domu a šly jsme jinudy než po hlavní silnici a velmi dobře jsme udělaly... tímto jsme totiž zabloudily ke krásnému Berkeley Square Gardens, do kterého jsem se po chvíli zamilovala. :) Park je to malinký, je zde mnoho krásně vzrostlých a mohutných plataná, kolem je neutuchající ruch ulice, ale přesto jsem se tu cítila moc dobře. Pro park je typické množství laviček, které sem nechaly dát lidé, kteří našly zvláštní vztah k parku. Třeba: "For Lily and Charles McBride and Jerril. Alberta, Canada. They felt the magin in Berkeley square and found joy in London. Please rest awhile." Tohle místo je obyčejné a přitom tak krásné...
No jo, nešlo se jim vyhnout, i když nám chvíli trvalo, než jsme našly ty pravé... No jo, je řeč o pubech. ;) Já se snad budu muset obětovat a na nějakou tu (půl)pintu někam snad zajít... když už je to taková londýnský klasika! :)
Za nedlouho jsme se už ocitly na přeslavném Picadilly Circus. A tohle mělo být ono?? Ano, bylo to ono. Jeden z dopravních uzlů Londýna, podle toho to tu taky vypadá. Děsný hluk. Zřejmě je slavné pro své neonové reklamy na severní straně náměstí... Nebo Shaftesbury Memorial Fountain se sochou Anděla křesťanské charity (známé spíš pod názvem Eros)? Každopádně, my jsme odsud mazaly dál, protože se nám tu ani trochu nelíbilo. I když z fotek to až tak špatně nevypadá, uznávám. ;)
Šly jsem na Waterloo Place a několika památníky. Náměstíčko je zakončeno schody, nad kterými stojí Duke of York Column. Sloup z růžového granitu je vysoký necelých 38 m, na vrcholku je bronzová socha z roku 1834. a když jsme sešly po schodech dolů, ocitly jsme se v St. James´s Park. Akorát na druhém konci, než posledně. :) Mohly jsme si tak prohlédnout komplex budov okolo Household Cavalery Museum. Před budovou stojí stráž vojáci na koních. Ve dvou budkách, silně dotovaných koňskými koblížky, před četnými blesky fotoaparátů turistů ti chudáci svorně stojí a tváří se všichni velmi zpruzeně. Ani se jim tedy nedivím. :) Opět jedno z nejnavštěvovanějších míst, tak pryč odsud. :)
... I když my jsme mířily na Trafalgar Square, tak jsme si s těmi lidmi asi moc nepomohly. :) Náměstí má připomínat bitvu u Trafalgaru z roku 1805, kdy britské námořnictvo zvítězilo nad Napoleonem. V centrální části stojí Nelson´s Column, který byl postaven mezi lety 1840 - 1843 na památku admirála Horatia Nelsona, který padl právě v bitvě u Trafalgaru. Granitový sloup je vysoký 56 m a Nelsonova socha má dalších 5,5 m. Solidní kolos, který se nedá pořádně vyfotit, protože prostě furt vypadá křivě! :)) Vedle sloupu jsou čtyři bronzové sochy lvů od sira Edwina Landseera (od roku 1868).
Velmi výrazným prvkem jsou na náměstí dvě fontány se stříkající vodou. To mě vždycky bavilo. :)) Postaveny byly pode návrhů sira Edwina Lutyense v roce 1948. Náměstí vévodí také National Gallery a kostel St. Martin's-in-the-Fields. Od galerie je krásný pohled na celé náměstí, které jsme zachytily zalité sluncem, hezčí den si tu ani neumím představit. V létě musí být náměstí přeplněné turisty, my jsme jich tu zas tak strašné množství neviděly, dalo se to přežít. :)
Dost lidí sledovalo představení pouličních umělců či klaunů (jak chcete) před Galerií. Což ještě víc oživovalo i tak dost živého ducha náměstí. :) I přesto, že nám svítilo sluníčko, dala se do nás velká zima, tak jsme se pak musely dost snažit, abychom se zahřály. :)
I když jsme přes most jít nemusely, tak jsme přes jeden šly - přes pěší lávku Golden Jubilee Bridge, ze které byl parádní pohled na Temži i oba břehy s London Eye a Houses of Parliament a tak vůbec. :)
Pod Waterloo Bridge byl antikvariát pod širým nebem (nebo spíš antikvariát pod mostem:). Bylo tu několik stolů s vystavenými knihami. To pro nás bylo příjemné překvapení... takže až se budeme vyloženě kousat nudou, víme kam zamíříme a zároveň si tak budeme pilovat naší angličtinu. ;) Prošly jsem kolem Queen Elizabeth Hall, Royal National Theatre, The London Television Centre, Oxo Tower a pak jsme po mostě Blackfriars Bridge přešly na druhou stranu Temže a dál jsme směřovaly k jedné z nejzajímavějších památek Londýna.
Za skoro už zapadajícího slunce jsme tam došly - k St. Paul´s Cathedral, největšímu dómu v Londýně, který se pyšní druhou nějvětší kupolí na světě. Na tomto místě je současná stavba již pátým svatostánkem. První katedrála byla ze dřeva a shořela už v 7. století, později byl na novou stavbu použit kámen. Po požáru v roce 1087 bylo započato se stavbou, která první nesla jméno sv. Pavla. Stavba trvala asi 200 let a nedokončená byla opět poškozena požárem. Po Velkém požáru Londýna v roce 1666 byla katedrála stržena a posléze postavena nová. Na základě návrhu Christophera Wrena byla v letech 1675 - 1711. A tato stavba stojí dodnes (odehrála se tu svatba prince Charlese s Dianou nebo pohřeb Queen Mum).
Za skoro už zapadajícího slunce jsme tam došly - k St. Paul´s Cathedral, největšímu dómu v Londýně, který se pyšní druhou nějvětší kupolí na světě. Na tomto místě je současná stavba již pátým svatostánkem. První katedrála byla ze dřeva a shořela už v 7. století, později byl na novou stavbu použit kámen. Po požáru v roce 1087 bylo započato se stavbou, která první nesla jméno sv. Pavla. Stavba trvala asi 200 let a nedokončená byla opět poškozena požárem. Po Velkém požáru Londýna v roce 1666 byla katedrála stržena a posléze postavena nová. Na základě návrhu Christophera Wrena byla v letech 1675 - 1711. A tato stavba stojí dodnes (odehrála se tu svatba prince Charlese s Dianou nebo pohřeb Queen Mum).
My jsme měly docela štěstí, že jsme sem dorazily v době, kdy tu byla nějaká mše a tak jsme se dostaly bez placení a ještě jsem dostaly texty a písně, které v katerdrále zazněly. Dostaly jsme se sice jenom do části, ale i tak to byl krásný zážitek... Možná lepší, než kdybychom šly na běžnou prohlídku - sice bychom toho viděly více, ale myslím si, že je lepší vidět méně ale za to s takovou lidskou živoucí stopou... :)
Původně jsme měly zamířeno k Tower Bridge a pak na metro a domů, ale cestou jsme uviděly nějakou zajímavost, kterou jsme tam prostě nemohly jen tak nechat. :)) A dobře, že jsme to udělaly. :) The Monument - nejvyšší samostatně stojící sloup na světě byl postaven na památku Velkého požáru Londýna mezi lety 1671 - 1677. Za autora je považován Christopher Wren, ale sloup byl pravděpodobně navržen Robertem Hookem. Sloup je vysoký 61,5 m a stojí přesně stejnou vzdálenost od místa, kde velký požár vznikl (pekařství na Pudding Lane).
Točité schodiště nás vyvedlo na vyhlídkovou plošinku obehnanou pletivem, kde jsme pozorovaly soumrak padající na Londýn.
Točité schodiště nás vyvedlo na vyhlídkovou plošinku obehnanou pletivem, kde jsme pozorovaly soumrak padající na Londýn.
Zajímavý je pohled na moderní budovy Londýna - Tower 42, 30 St Mary Axe (The Gherkin - to je ta oválná budova do špičky... kterou jsme si hovorově překřtily na "Vajíčko":)). Docela zajímavý pohled... když tyto budovy jsou postaveny v sousedství historických skvostů. I když... alespoň v Londýně není nuda. ;))
Za snížené vstupné - £ 2 jsme vystoupily a sestoupily 311 schodů - víme to přesně, protože při odchodu z Monumentu jsme na to dostaly certifikát! :))
A za úplné tmy, hodně uchozené jsme doťapaly k hradu Tower of London, odkud byl výhled na Tower of Bridge. Obě památky za nočního světla vypadají moc dobře, zvláště Tower of London je tedy parádní a velmi se těším, až se dojdeme podívat na prohlídku dovnitř. Zvenčí totiž je fakt super. :)
Prošly jsme se po mostě až do jeho střední části, protože nás samozřejmě moc zajímalo, jak mají řešené to známé otevírání. :) Byla jsem trochu zklamána, protože žádná velká jáma tu nebyla a kdybych o tom nevěděla, asi bych si ani nevšimla, že jsem přešla na druhou půlku zvedacího mostu. :) Ach jooo, žádný vzrůůšo! :)
Stanici metra jsme našly docela dobře, daly jsme každá £ 4 za jízdenku a už jsme frčely do naší domovské stanice Gloucester Road.
Stanici metra jsme našly docela dobře, daly jsme každá £ 4 za jízdenku a už jsme frčely do naší domovské stanice Gloucester Road.
I když zas taková pohoda to nebyla :) ... někde uprostřed cesty se změnila konečná stanice, prostě jako by linka změnila směr. :) Na náš cíl to vliv nemělo, ale stejně jsem si řikala, že takovýhle překvápka tu asi budou na denním pořádku. Holt, londýnské metro je (pro nás) džungle neprozkoumaná. :))
... A to je konec našeho prvního slunečného dne v Londýně. :))
... A to je konec našeho prvního slunečného dne v Londýně. :))
Žádné komentáře:
Okomentovat