Natural History Museum

Konečně! Natural History Museum nám otevřelo své brány :) ... Konečně jsme se sem taky dostaly, ve smyslu tom, že jsme sem šly mimo víkend a tak tu nebylo až tolik plno. :)) Samotná budova muzea je sama o sobě impozatní a to jsme teprve jenom tušily, co se vlastně skrývá uvnitř... Muzeum obsahuje na 70 milionů předmětů rozdělených do pěti oddělení - mineralogie, paleontologie, botanika, zoologie a entomologie. Ale to bych hodně předbíhala... :)

Zvířátka všude, kam se podíváš :)

Už ve vstupní hale je jedna z nejvýraznějších dominant muzea - jedná se o 26 m dlouhou kostru Diplodoca. Základem sbírek jsou exponáty irského lékaře sira Hanse Sloana. V polovině 19. století byla vypsána architektonická soutěž na návrh budovy muzea. Vítězným se stal projekt kapitána Frencise Fowkeho, který brzy zemřel a tohoto úkolu se pak ujal Alfred Waterhouse, který na plánech provedl úpravy. Stavba probíhala v letech 1873 - 1880 a o rok později bylo muzeum slavnostně otevřeno veřejnosti. V interiéru i exteriéru se hojně objevují motivy zvířat i zkamenělin. Už jenom na to je radost koukat... :)

Vstupní hala a 26 m dlouhá socha Diplodoca

Blízko vchodu do muzea je hned obchod s různými suvenýry, knihami, minerály, šperky, hračkami a dalšími zajímavými i nezajímavými věcmi. :) U některých věcí jsme se docela bavily a moc jsme nechápaly, že někdy vlastně investuje energii do výroby takových prákovin. :)) Kapesní sopka u mě asi vyhrála na plné čáře! :D

Obchod se suvenýry

Geologie pro děti :))

No jistě, proč si neudělat malou sopčičku! :)

Pak jsme šly zpět do vstupní haly, kde je několik zajímavých exponátů s popisky... Už jenom tady jsme se na dobrou hodinu zdržely - exponáty zřejmě mají návštěvníky navnadit k další prohlídce... A my jsme se rády navnadit nechaly - byly zde minerály, kostry prehistorických živočichů... i živočichů, kteří vyhynuly rukou člověka...

Zlato, zlatíčko (USA - Kalifornie)

Obojživelník Paracyclotosaurus davidi (trias, Austrálie)

Tenhle tvor mne velmi baví :)) Gyptodon (pleistocén, Argentina)

Ophthalmosaurus icenius (střední jura, Anglie)

Poté jsme se odebraly mezi dinosaury! :) A ti byli našimi společníky po zbytek naší návštěvy muzea. Už jenom vstupem do potemnělé místnosti, kde jsou ony prehistorické kostry, se člověku trochu geologicky či paleontologicky znalého (ke kterým nás obě samozřejmě počítám:)) zvedne tep. Jako první pohled padne na asi 17 m, dlouhou kostru Camarosaura, na kterou by se dalo koukat dlouho... ale pak to jde rychle: Coelophyesis, Triceratops, Iguanodon, Albertosaurus, Allosaurus a další.

Tohle je už oddělení dinosaurů... Coelophyesis (svrchní trias, USA)

Na výstavě je znát, že má už nějaký ten pátek za sebou... Teda o špinavých sklech a mizerném osvícení se ani zmiňovat nebudu, to se holt nedá nic dělat. :) Nicméně jsem ráda, že jsem při focení nepoužívala moc blesk... když jsem jednu z koster vyfotila s bleskem, nestačila jsem se u počítače divit, kolik prachu na nich leží. :D

Allosaurus (svrchní jura, USA - Utah)

Tuojangosaurus (svrchní jura, Čína)

Samostatnou kapitolkou by mohly být pohyblivé modely dinosaurů. :) Trochu se sekaly a pohyb byl hodně strojovej, ale kdyby tu byla úplná tma, asi bych se jich lekla a chvíli bych určitě přemýšlela, jestli jsem se v čase nepřesunula někam do triasu, jury nebo křídy... :) Ale dětem se asi líbit musely, dětí tu bylo hodně. Až moc hodně... Bylo tu i mnoho kočárků... kam to s tím světem bude směřovat, když ze všichni budou chtít dělat paleontology?! :D

Hahááá, dobrej vtip, brouku!

Pohyblivý model obávaného Tyrannosaura

Okolo modelu T-Rexe jsme se dostaly do spodního patra expozice. Nahoře jsme mohly obdivovat kostry dinosaurů a dole jsme se na ně mohly podívat více od podlahy a dozvědět se něco o jejich světě, anatomii i životě ve skupině. Expozice je z části pojata opět interaktivně, takže si spoustu věcí můžete sami osahat. :) ... To mne velmi baví! :)

Model hnízda dinosaurů

Ke konci se expozice věnovala dinosauřímu konci... A tak jsme se mohli dozvědět, jak možná dinosauři vymřeli... a nebo taky ne. :))

... co asi vedlo k vyhynutí dinosaurů???

Upřímně je mi líto lidí, kteří si na tohle muzeum vyhradí málo ze svého turistického času... Protože já bych asi zaplakala, kdybych nemohla vidět už nic jiného... Takhle se můžu těšit na další návštěvu, která snad přijde co nejdřív. :))